Dne 1. června 2021 nabude účinnosti zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (ZoESM). Současně nabude účinnosti i novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon). Do AML zákona byl vložen § 15a, který ukládá daňovým poradcům nové povinnosti. Konkrétně se bude jednat o zjišťování nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů (ESM).
Dle znění zákona účinného do 31. května 2021 daňoví poradci museli zjišťovat skutečného majitele (při identifikaci či kontrole klienta), ale nemuseli řešit nesprávnosti v ESM. Tato evidence byla pro daňové poradce pomocníkem při plnění jejich povinností. I v případě klienta, který neměl žádný zápis v ESM, nemusel daňový poradce nic řešit, pokud byl schopen zjistit skutečného majitele jiným způsobem.
Od začátku června se ovšem z dobrého pomocníka stává zlý pán.
Daňový poradce musí zjišťovat skutečného majitele, a to z ESM a jednoho dalšího zdroje. Pokud při zjišťování skutečného majitele odhalí nesrovnalost v ESM, tak nově bude muset klienta na tuto nesrovnalost upozornit. Pokud klient tuto nesrovnalost neodstraní, nebo nevyvrátí, tak daňový poradce bude muset tuto nesrovnalost oznámit soudu.
V případě, že by daňový poradce nepostupoval dle § 15a AML zákona, tak bude po zásluze potrestán. Za neupozornění klienta na nesrovnalost lze udělit pokutu do 100 000 Kč, za neoznámení nesrovnalosti soudu lze udělit pokutu do 1 000 000 Kč. Daňový poradce bude i v tomto případě policajt bez nároku na odměnu, který může být rád, že nedostane žádnou pokutu.
Aby nebylo strašení málo, je třeba zmínit, co to ta nesrovnalost je. Nesrovnalostním stavem rozumíme, kdy platné údaje nebo údaje, které byly z evidence skutečných majitelů vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, nebo stav, kdy v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje. Což znamená, že nesrovnalost není jen nezapsání žádného skutečného majitele, nebo zapsání nesprávného skutečného majitele, ale i stav, kdy je zapsán správný skutečný majitel, ale chyba je v jiném údaji v ESM. Např. pokud je zapsáno, že skutečný vlastník je příjemcem 35% podílu na zisku, ale správně má být zapsáno, že je příjemcem 38% podílu na zisku. Nesrovnalost to bude sice marginální, ale bude.
Aby mohl daňový poradce plnit své povinnosti, musí se stát expertem ve stanovení skutečného majitele dle nového ZoESM. Snad malý průvodce pomůže.
Ještě před prvním krokem připomínám rozdělení typů právnických osob pro pochopení dalšího textu:
1. Fundace (§ 303 OZ)
2. Ústav (§ 402 OZ)
3. Obecně prospěšné společnosti (§ 2 zákona 248/1995 Sb.)
4. Korporace (§ 210 OZ)
4.1. Veřejnoprávní
4.1.1. územní (např. stát, kraj, obec)
4.1.2. osobní (např. školské právnické osoby, profesní komory)
4.1.3 věcné (např. dobrovolný svazek obcí)
4.2. Soukromoprávní
4.2.1. Spolek (§ 214 OZ)
4.2.2. Odborová organizace (§ 286 zákoníku práce)
4.2.3. Církevní právnická osoba (§ 6 odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb.)
4.2.4. Politická strana (§ 3 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.)
4.2.5. Obchodní korporace (zákon o obchodních korporacích)
4.2.5.1. Družstvo
4.2.5.2. Obchodní společnosti (akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost)
Pozn.: rozdělení je neúplné, ale pro další text zcela postačující. Důležité je vědět, že obchodní společnosti jsou podmnožinou obchodních korporací, které jsou podmnožinou korporací.
Krok 1: Má či nemá skutečného majitele
Nově některé subjekty nemají skutečného majitele ze zákona. Do konce května 2021 se zapisuje minimálně statutární orgán dané osoby, ale dle nových předpisů se u některých osob nezapisuje nikdo, a to dle § 7 ZoESM. Subjekty bez skutečného majitele jsou:
a) stát a územní samosprávný celek,
b) dobrovolný svazek obcí,
c) státní příspěvková organizace a příspěvková organizace územního samosprávného celku,
d) školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí,
e) veřejná výzkumná instituce,
f) právnická osoba zřízená zákonem nebo mezinárodní smlouvou,
g) státní podnik a národní podnik,
h) okresní a regionální komora nebo začleněné společenstvo podle jiného zákona,
i) evropské seskupení pro územní spolupráci,
j) politická strana a politické hnutí,
k) církev a náboženská společnost a ostatní právnické osoby podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti,
l) odborová organizace a organizace zaměstnavatelů,
m) honební společenstvo,
n) společenství vlastníků jednotek,
o) právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly na prospěchu a hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obec, a
p) obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec.
Je potřeba zmínit některé drobné rozdíly, kde se může často chybovat. Např. akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je kraj, nemá skutečného vlastníka, zatímco akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je církev, má skutečného majitele. Důležité je, že všechny subjekty (právnické osoby a svěřenské fondy), které nejsou uvedeny v § 7 ZoESM, mají skutečného majitele. Proto je potřeba postoupit k dalšímu kroku.
Krok 2: Jasně stanovený skutečný majitel
Fundace, ústav, obecně prospěšná společnost, svěřenský fond a zahraniční svěřenský fond mají zákonem stanoveného skutečného majitele dle § 6 ZoESM.
Skutečným majitele fundace je každá fyzická osoba, která je:
a) zakladatelem,
b) členem správní rady,
c) členem dozorčí rady,
d) revizorem,
e) osobou v obdobném postavení jako osoba uvedená v bodech b) až d),
f) osobou v jejíž podpoře spočívá podle zakladatelského právního jednání fundace její účel.
Skutečným majitelem ústavu nebo obecně prospěšné společnosti (jejichž zakladatelem není Česká republika, kraj nebo obec) je každá fyzická osoba, která je:
a) zakladatelem,
b) ředitelem,
c) členem správní rady,
d) členem dozorčí rady,
e) osobou v obdobném postavení jako osoba uvedená v bodech b) až d).
Skutečným majitelem svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu je každá fyzická osoba, která je:
a) zakladatelem,
b) svěřenským správcem,
c) osobou oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
d) obmyšleným,
e) osobou z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu byl svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fond zřízen nebo je spravován, není-li obmyšlený.
Pokud je ve funkcích uvedených výše právnická osoba, tak skutečným majitelem ústavu, obecně prospěšné společnosti (jejichž zakladatelem není Česká republika, kraj nebo obec), fundace, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu je skutečný majitel této právnické osoby.
Pokud ve výše uvedených funkcích jsou fyzické osoby, tak budou zapsány do ESM automatickým průpisem. To znamená, že změny ve veřejném rejstříku automaticky změní i zápis v ESM. Navíc první automatický průpis bude spuštěn 1. 6. 2021, takže ve většině případů bude k tomuto datu zápis v ESM správný.
I když to je nepravděpodobné, mohou i výše uvedené subjekty mít i jiného skutečného majitele. Proto je třeba přistoupit ke kroku 4.
Krok 3: Obecná definice skutečného majitele
Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Všichni koncoví příjemci jsou skutečným majitelem. Všechny osoby s koncovým vlivem jsou skutečným majitelem.
Takže si připravte čistý list. Nahoru doprostřed napište „Skutečný majitel“ a pod to udělejte dva sloupce. První „koncový příjemce“, druhý „osoba s koncovým vlivem“. Fyzické osoby, které zapíšete (dle následujících kroků) do obou sloupců, jsou skutečným majitelem. A může se stát, že v obou sloupcích budou stejné osoby.
Krok 4: Koncový příjemce
Tento krok se týká jak korporací, tak fundací, ústavů a obecně prospěšných společností (samozřejmě s výjimkou těch, které nemají skutečného vlastníka – viz krok 1).
Koncovým příjemcem je každá osoba, která přímo nebo nepřímo získává více než 25 % podílů na zisku nebo likvidačního zůstatku a tento prospěch dále nepředává.
V případě struktur společností je třeba řetězení podílů násobit a větvení sčítat.
Příklad č. 1:
Společnost X má 5 společníků – společnost A (35 %), fyzická osoba B (15 %), fyzická osoba C (20 %), fyzická osoba D (10 %), společnost E (20 %).
Společnost A má 3 společníky – fyzickou osobu K (45 %), fyzickou osobu L (35 %) a fyzickou osobu M (20 %). Pro účely určení koncového příjemce společnosti X je třeba podíly na zisku násobit. Fyzická osoba K má (nepřímý) podíl na zisku společnosti X 15,75 % (35 % * 45 %), fyzická osoba L 12,25 % (35 % * 35 %) a fyzická osoba M 7 % (35 % * 20 %).
Společnost E má dva společníky – fyzickou osobu Z (50 %) a fyzickou osobu K (50 %). Fyzická osoba Z má (nepřímý) podíl na zisku X 10 % (20 % * 50 %) a fyzická osoba K 10 % (20 % * 50 %).
Fyzická osoba K má celkový podíl na zisku společnosti X 25,75 % (15,75 % + 10 %).
Podíly na zisku společnosti X (ať již přímé či nepřímé) mají tyto fyzické osoby:
K – 25,75 %
C – 20 %
B – 15 %
L – 12,25 %
D – 10 %
Z – 10 %
M – 7 %
V případě hledání (výpočtu) koncového příjemce je součet všech vypočtených podílů vždy 100 %.
Fyzická osoba B, C, D, L, M a Z nemají podíl na zisku vyšší než 25 %, takže žádná z těchto osob není koncový příjemce. Fyzická osoba K nepřímo získává podíl na zisku 25,75 %, a tedy je konečným příjemcem společnosti A, a tím i skutečným majitelem společnosti A.
Někdy to může být zajímavá detektivka, než člověk zjistí koncového příjemce. V některých případech velikost obchodního podílu nemusí korespondovat s výší podílu na zisku. Což není až tak jednoduše zjistitelné a většinou je potřeba prohlédnout stanovy společnosti. Navíc pokud společnost A má sídlo v Německu, společnost E v Belgii a fyzická osoba K má bydliště v USA může to být pořádně složitý oříšek.
Krok 5: Osoba s koncovým vlivem
Tento krok se týká jen korporací, které mají skutečného vlastníka (nejsou uvedeny v kroku 1).
V případě obchodní korporace je osobou s koncovým vlivem každá fyzická osoba, která je ovládající osobou dle zákona o obchodních korporacích. V tomto případě by mělo stačit otevřít zprávu o vztazích, ve které by všechny ovládající osoby měly být uvedeny. Ale nedělám si iluze, že zpráva o vztazích u subjektů bez povinného auditu bude existovat. Stejně tak si nedělám iluze, že ve všech případech budou ovládající osoby uvedeny správně. Vzhledem k tomu, že ovládající a ovládané osoby jsou v našem právním řádu již 25 let a zprávy o vztazích sestavují ovládané osoby již 17 let, tak k této problematice je poměrně dost literatury i judikatury. Z tohoto důvodu se stanovením ovládajících osob v tomto článku nebudu detailně zabývat.
V případě jiné než obchodní korporace a v bytovém nebo sociálním družstvu je skutečným majitelem každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu. Toto ustanovení bude platit především pro spolky, protože většina korporací, které nejsou obchodní korporace, nemají skutečného vlastníka dle § 7 ZoESM (viz krok 1).
Na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 %. Na rozdíl od koncového příjemce nejsou osoby s podílem vyšším než 25 % automaticky považovány za osoby s koncovým vlivem. Ani podíl na hlasovacích právech vyšší než 25 % nemusí nutně znamenat, že daná osoba je osobou s koncovým vlivem (např. v případě společnosti, kde každý ze společníků fyzických osob má podíl na hlasovacích právech ve výši 1/3, neexistuje žádná osoba s koncovým vlivem).
Podobně jako u koncových příjemců, tak i u osob s koncovým vlivem se v případě řetězení podílů násobí a větvení sčítá. Ale v této situaci je pravidlo násobení v případě řetězení podílů upraveno. S výjimkou podílu na hlasovacích právech v korporaci, která je předmětem výpočtu, se jako 100% počítají podíly na hlasovacích právech zakládající domněnku ovládání podle zákona o obchodních korporacích a 0% počítají podíly, které domněnku ovládání nezakládají.
Příklad č. 2:
Pro tento příklad použiji stejné zadání, jako bylo v příkladu č. 1, ale namísto koncového příjemce se bude jednat o hledání osoby s koncovým vlivem.
Společnost X má 5 společníků – společnost A (35 %), fyzická osoba B (15 %), fyzická osoba C (20 %), fyzická osoba D (10 %), společnost E (20 %). Společnost A má 3 společníky – fyzickou osobu K (45 %), fyzickou osobu L (35 %) a fyzickou osobu M (20 %). Společnost E má dva společníky – fyzickou osobu Z (50 %) a fyzickou osobu K (50 %).
Společnost X nemá žádnou ovládající osobu (nikdo nemá podíl vyšší než 40 %).
Společnost A má jedinou ovládající osobu, a to fyzickou osobu K. Fyzická osoba K má podíl na hlasovacích právech společnosti X 35 % (35 % má podíl A na X, a K je ovládající osobou A, takže se pro tento účel bere, že má 100% podíl – tedy výpočet 35 % * 100 %). Fyzické osoby L a M nejsou ovládající osoby, takže nemají pro účely tohoto výpočtu žádný podíl na hlasovacích právech společnosti X.
Společnost E nemá žádnou ovládající osobu, a proto Z i K mají 0 % na hlasovacích právech společnosti X.
Podíly na hlasovacích právech společnosti X (ať již přímé či nepřímé) mají tyto fyzické osoby:
K – 35 %
C – 20 %
B – 15 %
D – 10 %
L – 0 %
M – 0 %
Z – 0 %
Při hledání (výpočtu) osoby s koncovým vlivem součet všech podílů nemusí být vždy 100 %.
V tomto případě bude osoba s koncovým vlivem fyzická osoba K, protože má nepřímý podíl na hlasovacích právech ve společnosti X ve výši 35 %. To je více než 25 % a současně se jedná o podíl, který významně převyšuje ostatní podíly. Fyzická osoba K je skutečným majitelem jak z titulu konečného příjemce, tak z titulu osoby s koncovým vlivem.
Krok 6: Subjekt bez koncového příjemce a/nebo bez osoby s koncovým vlivem
Pokud v případě fundace, ústavu nebo obecně prospěšné společnosti neexistuje žádný koncový příjemce, tak do ESM se zapíšou osoby uvedené v kroku 2. Nic dalšího není třeba zkoumat.
V případě korporací se může stát, že neexistuje žádná fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. Zkrátka a jednoduše po projití kroku 4 a 5 není žádná fyzická osoba, která by byla skutečným majitelem. V tomto případě nastupuje vrcholné vedení korporace. Ale není to tak jednoduché, jako to bylo ve staré právní úpravě, ve které platilo, že pokud obchodní korporace nemá žádného skutečného majitele, tak členové statutárního orgánu se zapisují do ESM.
Především vrcholné vedení korporace není statutární orgán. Osobou ve vrcholném vedení korporace je každá fyzická osoba, která zajišťuje každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností právnické osoby, jako je obchodní vedení, a při tom je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou v obdobném postavení nebo zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu, nebo je přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi.
Pokud korporace nemá žádnou fyzickou osobu s koncovým vlivem, tak je třeba najít právnickou osobu s koncovým vlivem. Postupuje se shodně, jako při hledání fyzické osoby s koncovým vlivem (tedy dle kroku 5). Můžeme dojít k několika výsledkům:
I. Neexistuje žádná právnická osoba s koncovým vlivem – skutečným majitelem jsou všechny osoby ve vrcholném vedení zkoumaného subjektu. V této skupině budou s největší pravděpodobností zapsané spolky. Z obchodních korporací se bude jednat o korporace, které mají velký počet společníků s malými obchodními podíly.
II. Mateřská právnická osoba s koncovým vlivem nemá skutečného majitele ze zákona – skutečným majitelem jsou všechny osoby ve vrcholném vedení zkoumaného subjektu. Ale pozor, musí se jednat opravdu jen o mateřskou společnost (tedy právnická osoba s koncovým vlivem je zjištěna v prvním kroku). V této skupině budou například obchodní korporace, jejichž přímým společníkem a současně osobou s koncovým vlivem je církev.
III. Jiná než mateřská právnická osoba s koncovým vlivem nemá skutečného majitele ze zákona – skutečným majitelem jsou všechny osoby ve vrcholném vedení právnické osoby, která je přímo podřízena osobě, která nemá skutečného majitele ze zákona. Například zkoumaná obchodní korporace X má jediného společníka, a to obchodní korporaci Y. Tato obchodní korporace Y má jediného společníka, a to církev. Skutečnými majiteli obchodní korporace X jsou všechny osoby ve vrcholném vedení obchodní korporace Y.
IV. Jiná právnická osoba s koncovým vlivem – skutečným majitelem jsou všechny osoby ve vrcholném vedení právnické osoby s koncovým vlivem. V tomto případě se jedná o všechny subjekty, které mají právnickou osobu s koncovým vlivem, která není uvedena v § 7 ZoESM. Například se bude jednat o subjekty, které mají mateřské (babičkovské, prababičkovské, praprababičkovské …) společnosti, které nemají žádnou fyzickou osobu s koncovým vlivem (např. z důvodu, že jsou obchodovány na burze).
Subjekty uvedené v bodě III. a IV. budou muset změnit skutečného majitele. Zatímco doposud měly jako skutečného majitele zapsány členy svého vlastního statutárního orgánu, tak dle ZoESM budou muset zapsat členy statutárního orgánu jiné právnické osoby. Což bude samozřejmě složitější na sledování změn.
Pokud subjekt nemá žádnou fyzickou osobu s koncovým vlivem, ale má konečného příjemce, tak do ESM se zapisují všechny osoby ve vrcholném vedení subjektu (nebo výše postavené právnické osoby) a všichni koncoví příjemci.
Příklad č. 3:
Tentokrát reálný případ na příkladu společnosti innogy Česká republika a.s. Dle výroční zprávy této společnosti je vrcholovou ovládající osobou společnost E.ON SE se sídlem v Essenu (SRN). Zatímco dle staré úpravy v ESM měla společnosti innogy Česká republika a.s. zapsané v ESM členy svého statutárního orgánu, dle nové úpravy bude mít zapsané všechny osoby ve vrcholném vedení společnosti E.ON SE.
Krok 7: Nejde nikoho zjistit
Poslední krok, který by ovšem neměl být zneužíván. Pokud subjekt při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm rozumně požadovat, nezjistí žádného skutečného majitele, zapíše jako skutečné majitele všechny osoby ve svém vrcholném vedení.
Vazby mezi různými typy subjektů
V této části zmíním dva druhy vazeb mezi různými typy subjektů.
Spolek – obchodní korporace
Fakticky se jedná o vazbu korporace – korporace. Pokud obchodní korporace má jako osobu s koncovým vlivem spolek, pak skutečným majitelem obchodní korporace jsou všichni členové statutárního orgánu spolku.
Obchodní korporace – svěřenský fond
Situace je trochu složitější. Svěřenský fond má jako skutečné majitele zakladatele, svěřenského správce, obmyšleného a osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu. Obchodní korporace, která má jako osobu s koncovým vlivem svěřenský fond, ale nebude mít stejné skutečné majitele. Je třeba postupovat dle výše uvedených kroků:
Krok 1 – obchodní korporace má skutečného majitele (není uvedena v § 7 ZoESM).
Krok 2 – ten se vztahuje jen na fundace, ústavy, obecně prospěšné společnosti a svěřenské fondy (viz § 6 ZoESM).
Krok 4 – koncovým příjemcem není žádná fyzická osoba, neboť svěřenský fond nemá žádného koncového příjemce (viz § 3 ZoESM).
Krok 5 – osobou s koncovým vlivem jsou nejen ovládající osoby, ale i osoby, které mají podíl na hlasovacích právech, který převyšuje ostatní podíly na hlasovacích právech. Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu, takže svěřenský správce je fyzickou osobou s koncovým vlivem. Tudíž svěřenský správce je skutečným majitelem obchodní korporace.
Automatický průpis
Automatickým průpisem budou zapsány některé údaje z veřejných rejstříků do ESM dle § 37 a § 38 ZoESM.
Svěřenský fond
Automatickým průpisem bude zapsán zakladatel, obmyšlený a svěřenský správce, případně skutečný majitel právnické osoby, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným.
Fundace
Automatickým průpisem bude zapsán zakladatel, člen správní nebo dozorčí rady nebo revizor, případně skutečný majitel právnické osoby, která je zakladatelem, členem správní nebo dozorčí rady nebo revizorem.
Ústav
Automatickým průpisem bude zapsán zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, případně skutečný majitel právnické osoby, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady.
Obecně prospěšná společnost
Automatickým průpisem bude zapsán zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, případně skutečný majitel právnické osoby, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady.
Společnost s ručením omezeným
Automatickým průpisem bude zapsán společník s podílem větším než 25 %, případně skutečný majitel právnické osoby, která je společníkem s podílem větším než 25 %.
Akciová společnost
Automatickým průpisem bude zapsán jediný akcionář, případně skutečný majitel právnické osoby, která je jediným akcionářem.
Spolek, zájmové sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace, bytové nebo sociální družstvo
Automatickým průpisem bude zapsán člen statutárního orgánu, případně skutečný majitel právnické osoby, která je členem statutárního orgánu.
V případě svěřenských fondů, fundací, ústavů a obecně prospěšných společností dojde k automatickému průpisu ihned po nabytí účinnosti ZoESM (dle § 59 odst. 2 ZoESM). Ovšem v případě výše uvedených korporací k automatickému průpisu nedojde, pokud dle staré právní úpravy jsou zapsány údaje do ESM. Tyto subjekty i za této situace mohou navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby napříště byl použit automatický průpis. Po vyřízení tohoto návrhu proběhne první automatický průpis a další bude probíhat vždy při změně zápisu ve veřejném rejstříku. Pokud tyto subjekt nemají k 31. květnu 2021 zapsaného žádného skutečného majitele (neplní povinnosti dle staré právní úpravy), bude 1. června 2021 automatickým průpisem zapsán skutečný majitel.
Automatický průpis však nemusí být správný. V tomto případě je nutné zápis upravit na návrh subjektu soudem nebo notářem.
Příklad č. 4:
Společnost s ručením omezeným má tři společníky, kteří jsou všichni příslušníci jedné rodiny. Otec disponuje obchodním podílem ve výši 70 %, dcera 15 %, syn 15 %. Automatickým průpisem bude do ESM zapsán otec. Ale protože otec, dcera a syn jsou ovládající osoby (jednající ve shodě), tak musí být do ESM zapsáni i dcera a syn.
Společné jmění manželů
V případě, že jeden z manželů v době trvání manželství nabyl podíl v obchodní společnosti nebo družstvu, tak je tento podíl ve společném jmění manželů (dle § 709 odst. 3 občanského zákoníku). Příjem z podílu na zisku tak náleží do společného jmění manželů.
Součástí společného jmění manželů je příjem z podílu zisku i v případě, že podíl vlastní pouze jeden z manželů (dle § 709 odst. 2 občanského zákoníku).
Takže pokud je koncovým příjemcem jeden z manželů (viz krok 4), je koncovým příjemcem i druhý z manželů, a tím i skutečným majitelem.
V případě zahraničního konečného příjemce, který uzavřel manželství, je nutné posoudit, zda manželské majetkové právo daného státu obsahuje podobné ustanovení, jako je v § 709 odst. 2 a 3 (českého) občanského zákoníku.
Druhý z manželů není osobou s koncovým vlivem (dle § 709 odst. 3 věta poslední občanského zákoníku).
Na závěr je třeba uvést, že výše uvedené platilo i za staré právní úpravy skutečných majitelů. Otázkou zůstává, zda i tyto nesprávnosti bude nutné řešit s klientem či se soudem. Daňový poradce by musel zjišťovat rodinný stav koncového příjemce a případně zjišťovat, zda podíl je ve společném jmění manželů. A samozřejmě by musel znát manželské majetkové právo států, ve kterých koncoví příjemci žijí. Pro uklidnění na závěr – evidenci skutečných majitelů ve vztahu k manželství zatím nikdo neřeší a všichni považují nezapsání druhého manžela do ESM za naprosto marginální nesrovnalost. Otázka je na jak dlouho.
Zemřelý skutečný majitel
V případě, že skutečný majitel zemře, je nutné jej vymazat z ESM. V případě, že zemřelý skutečný majitel byl osobou ve vrcholném vedení, tak do ESM se zapíše až nová osoba v ESM. Pokud skutečný majitel byl koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem (a tato práva přechází na dědice), tak do doby rozhodnutí o dědictví nastávají dvě možnosti, kdo má být v ESM zapsán.
Správce dědictví
Dle § 1677 občanského zákoníku vykonává správce dědictví prostou správu pozůstalosti. Mezi základní práva patří i vykonávat práva na valné hromadě. Takže na místo zemřelého koncového příjemce nebo osoby s koncovým vlivem se zapíše správce dědictví. Správců dědictví samozřejmě může být více, a v tomto případě by se zapisovali všichni správci dědictví (podíly se nedělí dle počtu správců dědictví).
Žádná osoba / osoba ve vrcholném vedení
Vzhledem k tomu, že práva správce dědictví jsou významným způsobem omezena, tak nemusí být vnímán jako opravdový koncový příjemce či osoba s koncovým vlivem. V tomto případě se zemřelý koncový příjemce nebo osoba s koncovým vlivem pouze vymaže. Pokud by po výmazu nebyla v ESM zapsána žádná fyzická osoba, pak je třeba zapsat osoby ve vrcholném vedení.
Tichý společník
Dle § 2747 občanského zákoníku se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. V případě, že podíl na zisku je vyšší než 25 %, tak tichý společník je koncovým příjemcem, a tím i skutečným majitelem.
Problematika určení správného skutečného majitele není úplně jednoduchá a snad tato pomůcka ulehčí daňovým poradcům plnění AML povinností. Současně je nutné upozornit, že nalezením skutečného majitele povinnosti daňového poradce nekončí, ale je nutné o skutečném majiteli zjistit další údaje v rámci identifikace a kontroly klienta. Například zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou, nebo zda vůči němu nejsou uplatňovány mezinárodní sankce.
Článek byl publikován jako aktualita na interním webu Komory daňových poradců ČR.
